Šárka Pakostová

Jak si zhodnotit rok 2018 a naplánovat rok nový?

Zhodnocení roku a snění o tom dalším patří k mému nejoblíbenějšímu a zároveň nejtěžšímu úkolu vůbec. Častokrát se zajímáme o to, kam bude směřovat Instagram a jestli Facebook vydá nový emotikony nebo změní algoritmus zobrazování příspěvků. Jaká bude nová kolekce od Vuittona na léto a nebo jestli ta sousedka od vedle začne už konečně cvičit, když si to slibuje každej rok.

Málokdy se ale zastavíme a strávíme nějaký čas jen sami se sebou a s plánováním svého života. Já vím, je to těžký. Dívat se zpátky někdy může pořádně bolet, ale můžeme tam najít i spoustu poučení a úsměvných momentů. U tohohle celoročního plánování mi velmi často ukápne slza, která se často změní v smích. Pojďme upustit od nárazových předsevzetí, který vymýšlíme pár minut před půlnocí a už při jejich vyslovení víme, že je nesplníme. Zkuste to letos jinak.

K celýmu tomuhle zhodnocení používám YearCompass, který vás dokonale provede celým loňským rokem a pomůže vám zhodnotit důležité okamžiky. Na druhou stranu u něj můžete snít a plánovat rok následující a nad předsevzetími skutečně přemýšlet. Tohle prostě miluju.

Najděte si příjemné místo v bytě, otevřete diáře a fotky v mobilu, uvařte si čaj, pusťe si příjemnou hudbu (doporučuju tenhle playlist ze Spotify) a vrhněte se na rekapitulaci minulého roku a plánování toho nového. Věřte mi nebo ne, je to krásný a osvěžující rituál, který praktikuju už třetím rokem a vždycky se na něj děsně těším. A jaký byl ten můj rok?

2018 byl rok kdy jsem…

  • hnedka po novém roce organizovala oficiálně největší párty v Hale 19. Chtěla jsem ji mít tak dokonalou, že jsem po nocích vytvářela cedulky s nápisy jídel, které pák nikdo nečetl, protože každej pozná sekanou, že jo? Ponaučení? Hlavně nic nepřehánět.
  • ochutnala kávu z krtkovýho setu. Co je malý, je fakt roztomilý a taky vtipný.
  • začala číst nejtlustší knihu, kterou jsem kdy měla, a nechala se unášet do Skotska (a protože se mi z něho nechce zpátky, tak jsem ji ještě nedočetla)

  

  • byla unešena natolik, že jsem v únoru nastoupila do letadla směr Skotsko a zažila tak nejkrásnější dovolenou. Skotsko miluju tě a tobě Filipe díky, bez tebe bych tohle nikdy nezažila!

  

  • dostala nejvíc originálně zabalenej dárek, dodneška to nechápu. Děkuji, Niky
  • si musela koupit novej počítač, protože hned po návratu ze Skotska mi ten můj předchozí řekl: „Ne, nevzala si mě sebou, tak už se nikdy nezapnu“ a bylo. Fakt díky!
  • vyrobila svůj druhej cheesecake na světě (a tenhle se dal i jíst).

  

  • se rozhodla s kamarádkou uspořádat offline blešák a založit projekt Holky z Holešek. Díky Marci, stálo to za to!
  • objevila kouzlo vinařství Brauneberg a ve víně vůni heřmánku. Díky Petře a Noro, za ty nekonečné záchvaty smíchu i naslouchání. 
  • zažila po dlouhé době neskutečně krásný překvapení, aka když ti celej kancl jde popřát k narozeninám do nejmenší místnosti v kanclu. Díky lidi, mám vás ráda!

  

  • se skámošila s touhle šílenou holkou, která mě někdy pořádně sere, ale něco na ní mě nutí ji mít děsně ráda. A pak si vyber. Noris, díky!
  • zažila další nádherný narozeninový překvapení (jo tyhle narozeniny stály za to!). Od ženy, kterou zbožňuju už leta, jsem dostala k narozeninám její kurz pro začátečníky s tarotovejma kartama. A tak jsem zase víc koukala do tý svojí duše a učila se sama o sobě. Díky, Karolí! Moc si toho vážím!
  • zase rozdávala květiny. To já prostě dělám. Díky jaro! 

  

  • vyrazila běhat! Jednou a za ten rok naposledy. Možná to příští rok zkusím zas.
  • byla na nejvíc nejlepší show (nepřeháním). Hele, já fakt nevím jak to ten kluk dělá, ale umí to. Díky Leoši, jsi král!
  • našla kolem sebe úsměv. Díky, Petře!

  

  • dostala k narozeninám šicí stroj (už jsem říkala, že tyhle narozeniny byly nejbožejší?). Díky mami! 
  • si zase užila pár grilovaček, ty já prostě miluju.
  • pochopila, že jsem štěstí. Díky Evi!

  

  • byla nejvíc pyšná na svoje kolegy a pokaždé, když jsem tu vzducholoď viděla na obloze, usmívala jsem se jak debil. Díky lidi! 
  • zažila menší zklamání na koncertu Troublegangu v O2 aréně a pochopila, že jim jdou lépe klubovky. Tos dojebal.
  • byla poprvý v životě v Ústí nad Labem a zažila zvláštní střet s realitou.

  

  • zažila vlnu vzpomínek na koncertě Chaozz.
  • si dala ve vesnici na schodech před hospodou pivko a přišlo mi, že všechny starosti jsou pryč. Díky, Petře!
  • zažila spoustu krásných chvil v karlínském přístavu. Díky Vojto!

  

  • objevila více na Rock For People a bylo to boží!
  • díky výzvě „Každej den vyhoď tolik věcí, kolikátej je den“ zbavila přes 400 věcí.
  • si vyrobila svoje první barefoot boty a totálně tomu propadla. Díky Library od Things!

  

  • byla poprvé sama na festivalu a šíleně si ho užila. Tolik euforie! Děkuju sama sobě!
  • pořád jela v bezobalu, i když letos to tak nehrotila.
  • poprvé hrála Laser game (a to v Německu) a pochopila co na tom ten Fíla vidí.

  

  • dostala nejkrásnější pozvánku na výstavu od Elišky. Do jejích kreseb jsem se tak zamilovala, že mi bylo jasný, že od týhe holky musím jednou mít tetování.
  • se poprvý dívala na Přátelé a konečně si je zamilovala. Díky Chandlere, Monico, Rossi, Rachel, Phoebe, Joey.
  • byla poprvé na baseballu a došlo mi, že se ráda dívám na sport. Díky Kotlářko!

  

  • byla na nádherném koncertě Emmy Smetany.
  • se stala dvorní fotografkou #floristaamater. Děkuju Terko!
  • zase po roce navštívila tu kouzelnou holku, co dělávala to nejlepší cappuccino v Praze a teď ho dělá v Hamrech. No a taky maluje a do tohohle obrazu jsem se zamilovala. Příroda. Jižní čechy. Láska jako trám. Děkuju Verunko!

  

  • celej den hlídala tohohle malýho rošťáka Anakina. Díky Aničko a i tobě Adame!
  • objevila kouzlo Plzně a zamilovala se do ní, hlavně díky těm lidem tam. Díky Plzeňáci!
  • poprvé navštívila Berlín. Díky Marci

  

  • poprvé navštívila Jirkov, takovej spontanní výlet, asi jak všechny s ním. Díky bro!
  • prostě jen byla. Děkuju.
  • se převlékla za ženu činu a vyrazila na Hellowenskej laser do Plzně, kam jinam!

  

  • zažila Mexiko v kanclu. Díky Terko a Honzo, bylo to fantastický!
  • pomáhala s dekorací na Bance roku a došlo mi, že tohle mě fakticky baví. Díky Nik, za příležitost!
  • vystoupila ze svý komfortní zóny a přednášela před lidma o životě bez obalu. Děkuju Adame, že jsi mě dokopal.

  

  • si nechala vytetovat napůl nahou ženu s tulipánama, prostě celá já. Děkuju Eliško, byl to zážitek. 
  • začala číst knihu Příběh služebnice, na jejíž motivy jsem viděla seriál a totálně jsem mu propadla. Tohle musíte vidět. Díky Terko za tip.
  • vytvořila z papírových tašek od Rohlíku věnec na dveře. Díky Rohlíku!

  

  • odstartovala vánoční maratón filmů. Díky Vánoce!
  • trávila večer ve společnosti kytaristů, písniček a dobré nálady, jako bych byla zpátky ve skautském odílu. Děkuju!
  • vytvořila dárek pro bráchu. To se mi fakt povedlo. Díky já!

  

  • opět zkoordinovala firemní vánoční večírek v Hale 19. Díky všem, co se na tom podíleli. 
  • dostala tu nejbáječnější hru na světě. Díky Petře! (všímáš si, kolikrát jsem ti už poděkovala?)
  • se sešla s bráchou, jako každej rok, a vytvořili jsme si Štědrej den po svým. Večeře v Home KItchen a Mary Popins v Cinestaru. Díky! 

  

  • si užila předvánoční sobotu na Náplavce, ochutnala boží kávu a podpultovou štolu. Díky, Jiří.
  • se opět stala na chvíli dítětem a užívala si kouzlo okamžiku. Díky Hamleys!
  • oslavila Vánoce, rozřízla si jablíčko a vyvěštila tak štěstí na další rok. UF! Děkuju.

  

Taky jsem se zasnila u spousty východů a západů slunce…

…rozdala spoustu úsměvů do kamery,

…vytvořila spoustu selfíček s Marií..,

..a vypila u toho litry cappuccin. Děkuju Nik, Andrejko, Dando, Aničko a všichni vy tam, co mi děláte ty boží nápoje, tady máte to svoje albíčko!

Popravdě? Letošní rok byl jedna velká jízda. Taky vám přijde, že utekl rychleji než všechny ostatní roky?  Můj rok 2018 asi nejvíc symbolizovaly Holky z Holešek. Projekt, který jsme rozjely s kamarádkou v březnu a totálně se do něj ponořily. Cílem bylo zmapovat sekáče a ukázat lidem, že skvělý kousky dají koupit i z druhé ruky. Díky tomuhle projektu, jsem se naučila šíleně moc a hlavně jsem se naučila zpomalit. S Marci jsme zpomalily natolik, že nás už nákupy a objevování nenaplňovalo a projekt jsme ukončily. I tak toho nelituju a týhle holce patří obrovský díky!

Díky taky patří všem novým i starým přátelům, který tu pro mě byli.

Díky.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *