Jak jsem vyšla s kůží na trh

A přestala se bát veřejně vystupovat.

Kdyby mi před čtvrt rokem někdo řekl, že budu přednášet na veřejnosti a budu z toho posléze nadšená, klepala bych si na čelo a šla si sednout do křesla, udělala si čaj a vytáhla knížku. A přesto mi 3. září cinkla na mobilu nabídka přednášet o bezobalu a já na ni kývla. Nevím čím to tenkrát bylo, možná energií, kterou jsem byla nabita z lasergame, kde jsem porazila všechny svoje kolegy, nebo fází cyklu, ve kterým jsem se tenktrát nacházela.

Po pár dnech mi došlo, do čeho jsem se to pustila a euforii vystřídal strach. Párkrát byly i chvíle, kdy jsem to chtěla vzdát nebo se na to vyprdnout a nic si nepřipravovat. Nakonec jsem to všechno ale zvládla a 28. 11. (na Den nenakupování ničeho) jsem se překonala a vyšla s kůží na trh.

Co mi nakonec nejvíc pomohlo?

1. Příprava
To že jsem na prezentaci pracovala od začátku října, skoro každý pátek odpoledne, mě dostávalo do jistoty, že mám připravené vše co chci říct. Snažila jsem se vždycky zavřít na místo, kde na mě nikdo nemohl, ani moje kočka, a ponořit se do hloubi tématu. Na začátku jsem si určila, co bych danou prezentací chtěla sdělit, jaký by měl být její cíl. Sepsala jsem si osnovu, přesně jako u slohu, a držela se jí. Důležité bylo, aby v prezentaci byl kus mě, žádné opsané články, prostě můj názor na věc. Pokud mi něco nešlo do pusy, prostě jsem to řekla jinak nebo smazala úplně.

2. Diskuze
Neustále jsem diskutovala o vzhledu i obsahu prezentace s přítelem, kterým se s ničím moc nemazlí a tak častokrát naše rozhovory končily nedorozuměním. Vždy mě to ale nakoplo udělat prezentaci lepší a vím, že nebejt jeho, nikdy by nebyla ta prezentace tak skvělá, jak nakonec byla (teda já jsem na ni fakt pyšná). Najděte si tedy někoho, kdo vám UPŘÍMNĚ řekne, co si o tom, co jste sestavili, myslí a průběžně to s ním konzultujte.

3. Poslouchání a sledování jiných
TEDx je moji láskou a častokrát u uklízení nedělám nic jiného než poslouchám. Tentokrát jsem ale mnohem více sledovala tón hlasu, pohyb řečníka a celkový dojem z přednášky. Při cestách do práce poslouchala podcasty a hlavně ten od Terezy in Oslo – V Oblacích. Její vlídnej a velmi klidnej hlas mě uklidňoval. Když pak dva týdny před moji přednáškou vydala podcast na téma Jak zvládnout prezentaci, jako by mi vytrhla trn z paty.

4. Zkoušení
Když už jsem měla naposlouchaný všechny ty podcasty a TEDxy, zkoušela jsem lidi, kteří mě inspirovali, napodobit. Nahlas jsem si četla staré texty z blogu, nahrávala si je a pak poslouchala. Týden před prezentací, když jsem už měla vše hotové, jsem si 2x celou přednášku sjela, tak jako by to bylo na ostro.

5. Nehrotit to
Během těch dvou měsíců jsem měla výkyvy hrocení a nehrocení, ale vlastně jsem samu sebe překvapila tím, že čím blíž moje přednáška byla, tím méně jsem byla nervózní. Jediné, co mě stále trápilo, bylo Co když se někdo zeptá na něco, na co neznám odpověď? A víte co? Hned první otázka, která padla, byla na něco co jsem nevěděla (díky Adame) a vůbec mi nepřišlo v tu chvíli divný říct NEVÍM. Zkuste si tedy sepsat nejhorší scénáře, který se podle vás můžou stát, a říct si, co budete dělat, když nastanou. Nejenže budete připraveni, ale oni se nejspíš ani nestanou. Někdy se holt ty strašlivý scénáře dějou jen v našich hlavách.

Věřte mi nebo ne, ale pro introverta, jako jsem já, to byl neuvěřitelný krok do neznáma a jsem na sebe děsně pyšná, že jsem sebrala tu odvahu a vyšla s kůží na trh. Taky jsem si hned musela nechat vytetovat něco na památku (díky @hledamse.tetuje), o tom ale až příště.

Suma sumarum, někdy to vyjití ze svý komfortní zóny stojí za to. Zkoušejte věci, kterých se zpočátku bojíte, ale něco vám říká, že je to TO VONO! Věřte svoji intuici a hlavně sobě, dokážete všecko co jen budete chtít.

0 comments on “Jak jsem vyšla s kůží na trhAdd yours →

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *